Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

„Minulost byla, jistě, některá je však i nyní, teď.“ Tak zní úvodní věta textu Zdeňka Vašíčka Trosečníci historie, který je sestaven z fragmentů napsaných v roce 1978 a v němž je plno originálních postřehů nejen o dějinách a minulosti, ale zrovna tak i literatuře a umění. 

Kdybych měl shrnout své stanovisko k nově přijatému zákonu do jedné věty, řekl bych, že je to špatný zákon: špatný ne proto, že omezuje kouření, nýbrž proto, jakým způsobem to dělá. Velkým omylem by byla domněnka, že postihuje pouze kuřáky; vpravdě jsou jím postiženi všichni občané, kuřáci i nekuřáci, a to právě jako členové občanské společnosti. Exemplárně se nám tu připomíná otázka po vlastní úloze státu a legitimním rozsahu jeho mocenských intervencí. K náležitému posouzení dotyčného legislativního aktu je nezbytné zasadit jej do těchto širších souvislostí. (…)

Mnozí si dnes myslí, že spor levicového a pravicového světonázoru je už překonaný a že to, co schází v politice, je morálka. Ale je to naopak. Přiznejme, že skutečnost politického pravolevého sporu zaznamenala jisté trhliny. Dlouhodobě jsou mi však podezřelí ti, kteří urputně tvrdí, že tento spor patří pouze minulosti. Jsou snad přesvědčeni, že již došlo ke světové harmonii a o ničem není třeba vést spory? Že lidé přestali mít rozdílné názory na svobodu, bezpečnost, válku, daně, chudobu nebo školství? Pak mám vážný důvod pochybovat o jejich úsudku.

Je Německo duševně v pořádku? Během eurokrize a migrační krize si tuto otázku tváří v tvář rozhodnutím německých reprezentantů kladli nejen leckteří představitelé ostatních států, ale také někteří němečtí občané.

 Jiří Janatka (1939) vystudoval lékařskou fakultu, pracoval a dosud pracuje jako psychiatr ve Vojenské nemocnici v Praze-Střešovicích.

Vydávání Díla Jiřího Gruši ve dvou jazycích, ve dvou edičních řadách a u dvou nakladatelů (Barrister & Principal, Brno; Wieser Verlag, Klagenfurt) s sebou přináší kontakty a spolupráci s mnoha vynikajícími osobnostmi, které žádáme o příspěvky k reflexi autorova díla. Čtenář díky tomu najde v jednotlivých svazcích rozsáhlejší studie a úvahy takových autorů, jakými jsou například prof. Peter Demetz z Yale University v USA či Brňané doc. Milan Uhde a prof.

Jméno Jaroslava Meda (1932) jsem znal z jeho příspěvků v časopise Arch vycházejícím v Českých Budějovicích do konce roku 1969 nebo začátku roku 1970, kdy mu vystavila stopku normalizace. Už si nepamatuji, kdy jsem se s tímto poněkud hřmotným a sršatým „dědkem“ z Vysočiny poprvé potkal osobně a odkdy si vlastně tykáme.

Vášnivý kuřák Jaroslav Med byl členem redakční rady časopisu Proglas (dávného předchůdce Kontextů) od podzimu 1991. Přizval ho do ní jiný vášnivý kuřák, básník Karel Křepelka, jenž byl kulturním redaktorem.

Devatenáctého dubna letošního roku oslavil osmdesáté páté narozeniny literární historik a pedagog Jaroslav Med. Krátkými („medovými“) vzpomínkami několika jeho nejbližších přátel otevíráme blok příspěvků, jimiž bychom chtěli vzdát hold tomuto vzácnému člověku a skvělému autorovi, který s našimi časopisy spolupracuje již od počátku devadesátých let. (…)