Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Řekne-li se „ruský bard“, většině z nás během okamžiku naskočí: Vladimir Vysockij. Bude-li dotazovaný patřit k těm, kteří chodí na koncerty Jaromíra Nohavici, jsem si jistá, že mu vytane na mysli ještě další jméno – Bulat Okudžava. Nejen proto, že jejich písně populární Nohavica hojně zpívá, ale i díky řadě hudebních akcí, které u nás v minulosti proběhly. A je to tak dobře. A nikdo, kromě doby minulé, nenese vinu na tom, že nám jedno jméno chybí: Alexandr Galič (1918–1977).

Již v 80. letech minulého století byl Jürgen Habermas, žijící legenda německé filosofie a sociologie (nar. 1929), považován díky své angažovanosti v aktuálních politických zápasech za „levicové svědomí“ svobodného německého národa. Obrat doleva nastal ve Spolkové republice Německo, podobně jako jinde na Západě, v 60. letech mezi intelektuály a univerzitními studenty.

Tvrzení, že končí řád světa, jaký jsme dosud znali, dnes už není ani velkým objevem, ani intelektuální provokací. Obzvlášť po vítězství Donalda Trumpa nad Hillary Clintonovou si pomalu zvykáme na nevyhnutelnou změnu mnoha dosavadních jistot, o které se opíraly naše představy o světovém pořádku. Svět jednoduše bude jiný.

Následující text z pera maďarského premiéra Viktora Orbána se objevil na stránkách Hungarian Review (www.hungarianreview.com). Zkrácená verze, kterou nabízíme našim čtenářům, vychází z jeho anglického překladu uveřejněného v National Review 26. ledna 2017.

Virtuózní, pragmatický, odvážný. Tak nazývala britská pravicová a konzervativní média projev „nové železné lady“, premiérky Theresy Mayové, ze 17. ledna 2017, jímž přinejmenším na čas – než půjde při vyjednávání s bruselskými komisaři o podmínkách obchodu s Evropskou unií do tuhého – ukončila nejistotu ohledně vládní strategie a konečného cíle budoucího vztahu s Unií.

Virtuózní, pragmatický, odvážný. Tak nazývala britská pravicová a konzervativní média projev „nové železné lady“, premiérky Theresy Mayové, ze 17. ledna 2017, jímž přinejmenším na čas – než půjde při vyjednávání s bruselskými komisaři o podmínkách obchodu s Evropskou unií do tuhého – ukončila nejistotu ohledně vládní strategie a konečného cíle budoucího vztahu s Unií.

Projev britské premiérky Theresy Mayové o tzv. „tvrdém brexitu“, vymezující základní rámec strategie odchodu Velké Británie z Evropské unie, je jedním z nejdůležitějších a také nejzajímavějších dokumentů poslední doby. Pro čtenáře Kontextů přinášíme jeho český překlad v mírně krácené podobě, doplněný komentářem politologa a překladatele Alexandera Tomského.

Nad takzvaným Vítězným únorem 1948 se dá uvažovat z mnoha hledisek.

S odstupem času se zdá, že migrační krize léta a druhé poloviny roku 2015 byla pověstnou poslední kapkou, kvůli níž se protrhla přehrada.