Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Kniha s názvem Ladislav Laštůvka je shrnutím bohužel poněkud předčasně uzavřené tvorby tohoto malíře a grafika (1951–2012), který žil v Újezdu u Brna a patřil k brněnské umělecké scéně, i když nebyl přímo nápadným zjevem a šel svou vlastní cestou mimo umělecké skupiny a sdružení. Zásluhu o vydání publikace má hlavně malířova rodina a jeho přítel Zdeněk Volf.

Bolševické Rusko dvacátých a třicátých let 20. století vábilo mnoho spisovatelů a umělců jako místo, kde proběhla zásadní reforma společnosti a kultury. Vedle André Gida, Egona E. Kische, Liona Feuchtwangera a Georga Grosze tam několikrát vycestoval také známý romanopisec Joseph Roth, autor nesmrtelného Pochodu Radeckého a Kapucínské krypty.

Elie Wiesel, francouzsky píšící americký židovský spisovatel a nositel Nobelovy ceny míru za rok 1986. Narodil se 30. září 1928 v pravověrné chasidské rodině v malém rumunském městě Sighetu Marmaţiei, blízko hranic s tehdejším Československem, jehož součástí byla Podkarpatská Rus.

Smích

Stařec si půjčuje sedm knih.
Osm. A devět.

Jedna nestačí?
smějí se jeho lačnosti.
Co přečteš, stejně zapomeneš.

Vypůjčím si od zesnulého Antonína Přidala jednu větu a trochu si ji upravím: Otevře se vedle vás propast, ve které nenávratně zmizí člověk. Nejsilněji, hrozivě to zasáhne rodinu, jeho nejbližší, ale nějak i nás ostatní, kteří jsme ho znali a pro které něco znamenal.

Z určitého pohledu představuje lidské prostředí druh obřího systému distribuce zásadně užitečných informací. Poskytuje nám informace o centrálních záležitostech našeho zájmu, jako: kde jsme, kam potřebujeme jít, kde bychom mohli najít jídlo nebo kde si dávat pozor na nebezpečí (srážka autem, hrozba pádu).

Realitní makléři nechť nám prominou: dovolujeme si tvrdit, že tři nejdůležitější faktory v designu jsou měřítko, měřítko a měřítko. Řada z nejhorších pochybení v architektuře 20. století spočívala v nezvládnutí měřítka – především v neschopnosti hierarchicky propojit malá měřítka s velkými. Následkem toho jsou měřítka zastavěného prostředí velmi roztříštěná, což je problém, kterým se tu zabýváme.

MH: Nikosi, mohl bys českým čtenářům popsat svou cestu od fyziky a matematiky k architektuře? Jaké podněty tě vlastně přivedly k zájmu o architekturu?

Kdo je Nikos Salingaros, kterého v tomto čísle Kontextů představujeme čtenářům? „Nejsem historik architektury; mým cílem je poskytnout teoretické základy nové, humánní architektury pro nové tisíciletí,“ napsal v roce 2003 Nikos Salingaros. Narodil se v roce 1952 v australském Perthu rodičům řeckého původu.