Nakladatelství Centrum pro studium demokracie a kultury, o.p.s.

Od návratu převážné většiny českých kolonistů, resp. jejich potomků z části západní Ukrajiny uplynula doba téměř stejně dlouhá jako trvání jejich volyňské „mise“. Žijící pamětníci Volyně jsou dnes zhruba stejně staří jako ti, kdo v dětském věku odjížděli s rodiči někdy kolem roku 1870 do neznámého prostředí a dožili se cesty zpátky v roce 1947.

Milan Kundera dokončil text svého čtvrtého francouzsky napsaného románu Slavnost bezvýznamnosti v roce 2013. Podle svých slov nosil toto dílo v hlavě již dávno, opustil jej a po letech se k němu opět vrátil. Francouzské vydání La fête de l’insignifiance v „domovském“ Kunderově nakladatelství Gallimard v Paříži tentokrát předstihl italský vydavatel, nakladatelství Adelphi v Miláně.

Ve své sedmidílné prozaické skladbě La fête de l’insignifiance (Slavnost bezvýznamnosti), vydané v roce 2014 v nakladatelství Gallimard a o rok předtím italsky, vypráví Milan Kundera o čtveřici pařížských přátel a o jejich zážitcích. Jde o muže různého věku. Prožívají radosti i trápení, aniž do jejich přítomných životů zasáhne drama vyžadující složitě koncipovanou zápletku, několikerý zvrat a skvělou pointu, vlastnosti, jakými oplýval třeba Valčík na rozloučenou. Autor tvrdí, že své hrdiny osobně zná. Věrně tlumočí jejich názory.

Text je součástí stejnojmenné VIII. kapitoly knihy esejů Une rencontre (Setkání – napsáno francouzsky, poprvé vyšlo v roce 2009). „Je posledním dílem toho, co by se dalo nazvat Kunderovou velkou esejistickou tetralogií,“ píše v doslovu k této knize montrealský profesor francouzské literatury François Ricard, autor kunderovské monografie z roku 2003 Le dernier après-midi d’Agnès. Tato tetralogie začíná roku 1986 Uměním románu, následována Zrazenými testamenty (francouzsky, 1993) a Oponou (francouzsky, 2005).

Omezíme-li časově následující srovnání na moderní dobu, zřejmě se nám vybaví více nedokončených děl hudebních než architektonických. Jdouce však hlouběji do historie, poměr se patrně obrátí. Příčina není jenom v úměrně s délkou časového odstupu klesající míře zachování hudebních archiválií a informačních pramenů. Nedokončené stavební dílo bylo prostě z řady důvodů v minulosti daleko častějším a obvyklejším jevem než ve 20. století. Tento příměr nejen zdůrazňuje neobvyklost existence nedokončeného díla moderní architektury, ale také představuje fenomén společný oběma disciplínám. (…)

Připojuji se k názoru předsedy soudu v plném rozsahu. Píši zvlášť, abych upozornil na hrozbu tohoto soudu pro americkou demokracii.

Maciej Szymanowski (1966) je univerzitní pedagog, novinář, diplomat, zabývá se problematikou střední Evropy. Do roku 1989 publikoval v samizdatových titulech a v krakovském katolickém týdeníku Tygodnik Powszechny. V letech 1992–1999 působil jako redaktor českého týdeníku Respekt.

Povaha hlavního konfliktu současnosti se často označuje jako boj s terorismem nebo s islamismem. Tato nálepka, sama o sobě hodně zjednodušující, a tudíž potenciálně matoucí, však implicitně obsahuje i morální hodnocení probíhajícího zápasu, samozřejmě příznivé pro toho, kdo danou nálepku používá. Ale i ona morální dimenze má poněkud složitější, nikoliv jednoznačně černo-bílou strukturu.

Nejnovější a v Evropě zatím nejdiskutovanější román předního francouzského spisovatele Michela Houellebecqa Soumission (Podvolení ) se nedávno dočkal českého překladu a vydání v nakladatelství Odeon. V současné době patří podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů k nejprodávanějším knihám v kategorii beletrie.

 Organizace Islámský stát v červnu 2014 obsadila irácký Mosul a její vůdce al-Bagdádí byl prohlášen chalífou. Následoval příliv džihádistů z celého světa. Islámský stát není jen skupinou psychopatů. Je to náboženské uskupení s promyšlenou věroukou, které je přesvědčeno, že sehraje klíčovou roli v nadcházejícím konci světa. Co to znamená pro nás? Tento text představuje podstatně zkrácenou verzi rozsáhlého článku Graeme Wooda, který po svém vydání v The Atlantic (2015/3) – tedy dlouho před pařížskými útoky – vzbudil zaslouženou pozornost.